Je velice staré plemeno, využívané již před několika sty lety převážně k zemědělským účelům. Jeho označení napovídá o kořenech v severozápadní Francii - Bretani. Která byla již od dávných dob starověku proslulá chovem výborných koní. Křížit s koňmi peršeronskými, buloňskými a ardenskými. Tak vznikl těžký tažný breton. století byli k části tohoto plemene přikříženi norfolští roadsteři.

Mnozí z nás pokukují po štíhlých anglických plnokrevnících či jsou okouzleni lehkostí arabských koní. Víte však, že i mezi chladnokrevníky můžete najít eleganci? Přátelsky a inteligentně vzhlížející buloňský kůň. Se dohledáme již v dobách před naším letopočtem, a to v severozápadní Francii. Čtrnácté století přineslo rytířskou kulturu, která vyžadovala koně silné konstituce. Docházelo proto k cílenému přílivu krve severských tažných koní.

Je plemeno šlechtěné v Čechách a na Moravě z dovezených koní zhruba od roku 1880. Základ chovu pochází z mohutných belgických koní přivezených v závěru 19. Od třicátých let minulého století dovoz ustal a chladnokrevný kůň byl šlechtěn z vlastních zdrojů. V domácích podmínkách došlo ke změnám tělesné stavby, přimísily se také geny koní norických. Vznikl český chladnokrevník, na Moravě moravský chladnokrevník. U klisen - 159, 203 a 23 cm.

Je plemeno staré pouze necelých 200 let, ale přesto patří mezi nejúspěšnější těžká plemena. Koní Jeho domovem je údolí řeky Clyde ve Skotsku, což napovídá samotný název koně. Clydesdalové jsou potomci shirských klisen a vlámských koní. V 19 století byla ve Skotsku zahájena těžba uhlí, která vyžadovala výkonné koně zvyklé na těžkou práci. A právě za tímto účelem zušlechtili a zdokonalili, přátelé Lawrence Drew a David Riddell, již existující plemeno Clydesdale. Je typický kravský postoj neboli sblížená hl.

Alpské oblasti Rakouska a Bavorská tvořící území někdejší římské provincie Noricum jsou domovem noriků, koní, kteří jsou pokládáni za vůbec nejčistší následovníky divokého koně západního. Na našem území se chov noriků rozvíjel především na severní Moravě a Slezsku. Importy norických hřebců z Bavorska a Rakouska napomohly ve zdejších specifických přírodních podmínkách utváření místního typu norického koně. Konstitučně tvrdého koně, schopného práce v zemědělství, v lese a dalších hospodářských odvětvích.

Toto chladnokrevné plemeno je považováno za jedno z nejstarších ve Velké Británii, první doklady o jeho existenci máme již z 16. století, konkrétně z díla W. Ti byli popisováni jako zavalití a silní. V roce 1877 vznikla Suffolk Horse Society.

Který pochází z hornaté oblasti. Patří mezi nejstarší evropské chladnokrevníky. Hipologové věří, že je přímým potomkem prehistorických tuponosých koní. Paleontologové nalezli kosterní pozůstatky těchto koní v. Právě jejich zřetelně hranatá nosní kost je jasně patrná u Ardenského koně. Je zmiňován už ve spisech řeckého historika.

Se díky svému původu řadí k nejstarším evropským plemenům. První zmínky o něm zaznamenáváme již ve spisech starověkých Římanů. Historie původ plemene Norický kůň. Římská provincie - se rozprostírala na území dnešního Rakouska. Tato oblast byla známá svými bohatými solnými doly. Římané do zdejšího těžko sjízdného terénu potřebovali silné koně - soumary, kteří by středoevropský obchod zjednodušovali. V Salzburgu byl založen první hřebčín, zabývající se chovem norika.

Své jméno plemeno pravděpodobně dostalo díky Jindřichu VIII. , který tohoto koně pojmenoval podle hrabství. Za vznik plemene však pravděpodobně vděčíme jinému panovníkovi. Velký kůň se ještě dnešnímu shirovi. Byli také vyváženi na am.

Má své počátky v Estonsku, které bylo tehdy gubernií carského Ruska. Dříve od něj chovatelé očekávali pracovní sílu pro farmy. Původní mohutní tažní koně dnes existují také v lehčí formě a překvapují nejen svým výkonem. století se Livonianská šlechta, která spravovala státní statky ve městech Tori a Avignone. Estonský kůň byl v Rusku velmi ceněn a hodně těchto koní bylo odvezeno tam. 13 století byli válečnými koňmi. Na úplném počátku chovu torijského koně. Byl to kříženec norfolského kl.