Pochází z jihozápadní Sibiře, z pohoří nazývané Altaj. Je to jedno z mála původních plemen a je příbuzné s kirgizským koněm. Tato plemena patří ke skupině koní mongolských, za jejichž předka se považuje kůň Převalského. Byl dlouhá léta využíván především jako soumar. Později se začal využívat i pro jezdecké účely. Z tohoto důvodu se do altajského plemene.

Z hřebčína Villa do Portel, odkud byl chov po osmi letech přesunut do malého městečka Alter do Chão. Tehdejší portugalský král José Braganza si do Lisabonu přál importovat koně jak pro klasické ježdění, tak pro zápřah do kočárů. Neuběhlo však ani šedesát let a na Pyrenejský poloostrov vpadla francouzská armáda.

V roce 1788 byl do USA dovezen Anglický plnokrevník. Který měl klusácké vlohy po starých norfolských cestovních koních. Messengerův vynikající rodokmen obsahoval krev všech tří arabských plnokrevníků. Bývá označován jako hřebec zakladatel amerického klusáka. Jedná se o vysloveně sportovního koně. Tito klusáci mají velmi přímý, velmi dlouhý a vydatný chod.

Společně s arabským plnokrevníkem a berberským koněm se podílel na vývoji světových plemen. Dlouhá staletí byl znám pod názvem španělský kůň,. Konečné jméno však dostal podle oblasti chovu, slunné Andalusie. Je jisté, že plemeno vzniklo v jižním Španělsku,. Pravděpodobně křížením původních koní sorraia. S koňmi muslimských nájezdníků - araby. Skutečně ovlivnil celý koňský svět.

Tento atlet s laskavou povahou se vedle morgana řadí mezi nejstarší americká plemena. Britští kolonizátoři, žijící ve Virginii a jiných osadách na východu pobřeží, křížili v 17. století koně španělského původu, jenž zde žili ve stádech s koňmi dovezenými z Anglie. Ti do vzniku nového plemene pravděpodobně přinesli i krev dnes již vyhynulých britských a irských plemen pony. Spojení vlastností těchto koní tak položilo základ pro skromného a tvrdého koně, dnešního Quarter Horse.

V Rusku byl po mnoho let využíván orlovský klusák. století byl do Ruska přivezen americký klusák. Do té doby konkurenceschopný orlovský klusák nedokázal konkurovat rychlosti amerických klusáků. Toto bylo podnětem k začátku šlechtění mnohem rychlejších koní. Byla zvolena metoda křížení klusáků orlovských a amerických. Od tohoto roku bylo toto plemeno selektivně šlechtěno, přičemž se využívalo přílivu krve jak orlovských, tak i amerických klusáků. Dosahují výšky v kohoutku 160 až 168 cm.

Holandská vynalézavost spolu s obchodnickou zdatností přispěla ke vzniku plemen gerlandera a groningena. Která byla zároveň i výhodným exportním artiklem. Tato plemena pak byla využita k vyšlechtění dokonalého holandského teplokrevníka. Kterým holandští chovatelé podstatnou měrou přispěli ke zlepšení evropských chovů. Měl silnou záď a silné kosti, byl také méně pohyblivý. Při křížení s kvalitními hřebci dávaly klisny groningena.

V roce 1735 byl na přímý podnět anglického krále a zároveň také hannoverského kurfiřta Jiřího II. založen hřebčín v Celle, který se významnou a rozhodující měrou podílel na vzniku hannoverského teplokrevníka. Koně, kterého lze počítat mezi nejpočetnější a také nejznámější evropské teplokrevníky. Během první světové války bylo v Celle 350 hřebců, krátce po ní dokonce 500, část těch koní byla ustájena v hřebčinci v Osnabrücku-Eversburgu.