Ani sami odborníci se nemůžou shodnout na jednotném názoru. Někteří tvrdí, že patří k plemenům stepního koně, jiní, že k plemenům koně severního. Převažují ovšem znaky nejzápadnější větve tarpana, které řadí toto plemeno do skupiny orientálních koní a podskupiny tarpanovitých koní. Po celý rok na pastvinách a přikrmovali je jen zřídka. Přesto, že jde o tvrdého, pracovitého, učenlivého a vytrvalého koně, vyniká vyrovnanou psychikou a klidným temperamentem.

století proháněl v hojném počtu po stepích a lesích Evropy. Lidé je lovili pro maso a vybíjeli kvůli ochraně úrody, dokud se jim to nepovedlo úplně. Proto se bohužel i tarpani. Živočišné druhy, které už nikdy v původní formě nespatříme. Jejich krev však i nyní koluje v žilách současných koní, a to arabů, anglických plnokrevníků, hannoverských koní, bezpochyby i našich starokladrubáků. Záznamy o tarpanech lesních a stepních.

Teritoriem tohoto divokého koně bývaly východoevropské a středoasijské stepi, v dnešní době je k vidění spíše jen v zoologických zahradách a chovných stanicích. století se vědělo o volně pobíhajících stádech divokých koní, mnozí si však mysleli, že jde o tarpana. Tarpani byli evropští příbuzní kertagů. Má tělo pískové barvy, .

Evropský kůň byl vyhuben se značným přispěním člověka v 19. století, tato tragédie, kdy zmizelo plemeno s vynikajícími vlastnostmi, se tehdy odehrála bez povšimnutí. Žijících ve východním Polsku a Litvě. Byli majetkem knížete Zamoyského, ten je předal sedlákům v okolí města Bilgoraje, kteří je používali ve svých chovech, které tak byly silně ovlivněné tarpany. Pro svou nenáročnost byli konici. Dalších osm se pak ještě podařilo zakoupit. S tímto malým počtem se Vetulani dále.